Smrtící erupce známé sopky Vesuv před dvěma tisíci lety zničila nespočet starověkých artefaktů. Více než 1 800 papyrových svitků však peklo přežilo a byly objeveny v 18. století ve vesnici Herculaneum, která se nachází v dnešní Kampánii v Itálii.
Archeologové se domnívají, že svitky obsahují příběhy a informace, které byly dlouho považovány za navždy ztracené, a vědci se snaží najít způsob, jak se k písmu dostat, aniž by je bylo možné rozvinout. Při předchozích pokusech se svitky rozpadly na prach nebo způsobily, že písmo po vystavení přírodním vlivům okamžitě zmizelo. Tak se zrodila Vesuvská výzva – soutěž o přístup k písmu srolovanému do starověkého papíru.
V letošním roce se vítězem výzvy 2023 stala skupina výzkumníků, která využila umělou inteligenci, nedestruktivní CT skenování a další specializované techniky. Tým odhaduje, že se jim podařilo naskenovat a přeložit asi 5 % jednoho svitku.
„Před deseti měsíci jsme zahájili Vesuvskou výzvu, abychom vyřešili starověký problém Herkulánských papyrů, knihovny svitků, které byly bleskově usmaženy výbuchem Vesuvu v roce 79 n. l.,“ řekl spoluzakladatel Vesuvské výzvy Nat Friedman, bývalý generální ředitel společnosti Github. „Dnes s radostí oznamujeme, že náš bláznivý projekt uspěl. Po dvou tisících letech můžeme svitky konečně přečíst.“
Vzhledem ke svému křehkému karbonizovanému stavu představovaly svitky pro vědce obrovskou výzvu. Odhalení jejich obsahu vyžadovalo sblížení odborných znalostí v oblasti technologie CT skenování, počítačového vidění a strojového učení, které iniciovali Friedman, Daniel Gross a Brent Seales. Gross je technologický investor, který dříve působil jako partner ve společnosti Y-Combinator a vedl úsilí v oblasti umělé inteligence ve společnosti Apple, a Seals je vedoucím katedry vědy a profesorem datové vědy na Kentucké univerzitě.
Rekonstruované svitky. Obrázek: Vesuvius Challenge
Vítězný tým vedl Luke Farritor, 21letý student University of Nebraska-Lincoln a stážista ve společnosti SpaceX, který vyvinul algoritmus strojového učení, jenž dokázal rozeznat jemné textové nuance v zapečetěných svitcích – což se dříve vědcům nedařilo. Farritorova neuronová síť pečlivě rozlišovala mezi inkoustem psanými a prázdnými oblastmi papyru a odhalila více než deset řeckých znaků, včetně „porphyras“, což znamená „purpurový“.
Tento úspěch vynesl Farritorovi cenu za „první písmena“ v soutěži Vesuvius Challenge a připravil půdu pro komplexnější rozluštění svitků.
O cenu se s Farritorem podělili další dva vědci: Youssef Nader, doktorand, a Julian Schilliger, který vyvinul techniku segmentace, jež umožnila zmapovat papyrus.
Společně použili tři různé architektury modelů, aby využili umělou inteligenci a zároveň se vyhnuli běžnému problému „overfittingu“ – opakovanému zadávání stejných vstupů – a halucinacím. Jejich důsledný přístup umožnil vědcům přístup k myšlenkám a moudrosti uchovávané po dvě tisíciletí.
Trojice za svůj úspěch získala 700 000 dolarů.
Svitek, který je nyní částečně rozluštěn, je pohledem do starověké filozofické diskuse, konkrétně odráží epikurejskou víru v rozkoš jako nejvyšší dobro. Svitek se zabývá složitým vztahem mezi dostupností zboží, například jídla, a potěšením, které přináší. Starověký autor vyvrací názor, že nedostatek zvyšuje potěšení. V úryvku z textu autor tvrdí: „Stejně jako v případě jídla, ani v případě nedostatkových věcí se hned nedomníváme, že jsou absolutně příjemnější než ty, kterých je dostatek“.
Čistá řecká filozofie se díky síle UI posunula o dvě tisíciletí dopředu.
Celá operace navíc probíhala s otevřeným zdrojovým kódem, takže práce Nadera, Farritora a Schilligera v rámci Vesuvius Challenge by mohla znamenat novou éru v uchovávání a interpretaci antických textů.
Příště? Naskenování a rozluštění až 90 % svitků – a kdo to zvládne, vyhraje 100 000 dolarů.
