Home » Vláda USA zvažuje ochranu vkladů pro stablecoiny

Vláda USA zvažuje ochranu vkladů pro stablecoiny

by Patricia

Vládní pracovní skupina USA sepsala zprávu o stablecoinech. Zpráva ukazuje, jak vážně USA berou stablecoiny – a jak moc se mezitím změnil pohled na kryptografii ve Spojených státech.

Stablecoiny nabývají na významu, ale pro USA představují dvojsečnou zbraň: na jedné straně upevňují dominanci dolaru. Zatímco centrální banky ve zbytku světa si lámou hlavu nad tím, jak vytvořit digitální měnu, soukromé společnosti to dělají pro USA. Pro dolar je to velká výhoda.

Na druhou stranu stablecoiny umožňují soukromým společnostem dělat bez licence to, co běžně dělají banky nebo dokonce centrální banky. Stablecoiny oslabují regulační vliv americké vlády. Dokonce umožňují, jako v případě Tetheru, aby se dolarovými emitenty staly i společnosti, které nemají sídlo v USA, ale nikde jinde, kde to není regulováno.

Tímto způsobem stablecoiny zároveň posilují i oslabují finanční suverenitu USA.

Pro vládu je to zajímavá výzva. Jak může lépe zvládnout stablecoiny, aby se zabránilo případným katastrofám – ale jak, aniž by se zničil jejich potenciál?

Těmito otázkami se zabývala „prezidentská pracovní skupina pro finanční trhy“, kterou podpořilo několik institucí, například Úřad kontrolora měny (Office of the Comptroller of the Currency, OCC) a Federální společnost pro pojištění vkladů (Federal Deposit Insurance Corporation, FDIC). Zpráva pracovní skupiny byla nyní zveřejněna.

Tento dokument lze považovat za určitý zlomový bod. Poprvé vyjadřuje velmi jasné obavy, že kryptografie se stává nebezpečím pro stabilitu finančního systému – ale také vůli do něj integrovat soukromě emitované stablecoiny.

Může se to stát velmi rychle…

Především pracovní skupina co nejupřímněji bilancuje a nebojí se pojmenovat pozitivní věci na stablecoinech.

V říjnu měly největší stablecoiny celkovou tržní kapitalizaci 127 miliard dolarů. Tato částka se podle ní za poslední rok zvýšila o 500 procent. Když dnes počítám na CoinGecku, jsem už na 140 milionech dolarů, což je nárůst o něco málo přes 10 procent za měsíc. Stablecoiny nadále rostou, ale ne tak rychle.

Zpráva vysvětluje, že v USA se stablecoiny používají hlavně k operacím na kryptografických trzích: Slouží k obchodování, půjčování a ztrátě digitálních aktiv. Příznivci stablecoinů jsou také přesvědčeni, že se v budoucnu budou používat jako obecný platební prostředek.

Pracovní skupina s tím souhlasí, i když ne bez výhrad: „Pokud jsou stablecoiny dobře navrženy a vhodně regulovány, mohou umožnit rychlejší, efektivnější a inkluzivnější platby.“ Autoři se domnívají, že tento přechod na stablecoiny „by mohl proběhnout rychle, pokud se prosadí síťové efekty a synergie se stávajícími skupinami uživatelů nebo platformami“.

Pracovní skupina se na takový scénář připravuje.

Bráníme jedné minci, aby ovládla všechny

Zpráva uznává obrovský růst stablecoinů v posledních letech a rozpoznává v nich – jednotlivě i společně – potenciál k dalšímu rychlému růstu. V tom spočívají určité příležitosti. Zpráva se však především zabývá obavami.

Skupina se obává zejména toho, že jediný stablecoin se stává příliš velkým a dominantním. Například proto, že se díky stávající uživatelské základně rychle rozšiřuje. Není to naposledy, co zpráva naráží na Dienovy plány.

Pokud se stablecoin stane příliš silným, může se stát hrozbou. Nejen pro stablecoin, nejen pro spotřebitele, ale „pro finanční systém a reálnou ekonomiku“. Pokud se takový příliš silný stablecoin spojí s komerční společností – huhu, Tether / Bitfinex (USDT), huhu Center / Circle / Coinbase (USDC) – pak to může vést k „nadměrné koncentraci ekonomické moci“. Pokud je přechod z jednoho stablecoinu na druhý pro uživatele spojen s vysokými náklady a velkým třením, může to omezit konkurenci.

Takové obavy jsou pochopitelné, zejména pokud jste pro decentralizaci jako my. Nikdo nechce, aby trhu se stablecoiny dominoval jeden hráč – ať už neregulovaný jako Tether, regulovaný jako Center, nebo decentralizovaný jako Dai (DAI). Nikdo nechce ekosystém, který se točí kolem tlustého středu.

Je však třeba si položit otázku, zda tomu tak není právě v tradičním finančnictví. Nemají VISA, Mastercard a PayPal příliš velkou moc? A neposiluje vládní regulace právě tuto centralizaci tím, že zvyšuje regulační překážky, a tím snižuje konkurenci?

Přízrak DeFi straší

Ale i bez přílišné centralizace vidí pracovní skupina u stablecoinů širokou škálu rizik. Některá rizika vyplývají především z finančních aktivit spojených se stablecoiny.

Podle pracovní skupiny stablecoiny usnadňují spekulativní obchodování. Investoři mohou při obchodování se složitými deriváty a pákami přijít o peníze; podvodům, obchodování zasvěcených osob, front-runningu a manipulaci lze jen stěží zabránit. To se netýká pouze ochrany spotřebitele. Pracovní skupina se spíše obává, že tyto aktivity, pokud zahrnují značné částky, „mohou také vytvářet rizika pro širší finanční systém.“

Tato rizika se týkají i tradičních burz a poskytovatelů finančních služeb. Nejrozšířenější jsou však v oblasti decentralizovaného financování (DeFi). Zdá se, že tato otázka, která je úzce spjata se stablecoiny, pracovní skupinu děsí a mate.

DeFi, jak uvádí pracovní skupina, znamená „různé finanční produkty, služby, činnosti a ujednání, které umožňují chytré smlouvy…“. DeFi by mohl „omezit využívání tradičních finančních zprostředkovatelů a centralizovaných institucí pro výkon určitých funkcí“. Skutečná míra decentralizace se však značně liší.

Stablecoiny hrají v DeFi ústřední roli. Bez nich by nebylo možné směňovat kryptoměny a tokeny za fiat peníze nebo si půjčovat dolary a půjčovat je. Stabilní mince v podstatě umožnily, aby se DeFi vůbec mohla uskutečnit, a to by mohlo být jejich hlavní úlohou.

DeFi však přináší určitá rizika. Mohou být zneužívány k podvodům, praní špinavých peněz, financování terorismu nebo neregulovanému obchodování s rizikovými finančními produkty s velkou pákou, jakož i k manipulaci s trhy. DeFi vyjímá z dosahu regulačních orgánů všechny toxické, zápalné finanční génie, kteří se podílejí na každé finanční krizi. Orgány dohledu mohou v mnoha případech zakázat nebo zmírnit pákový prodej nakrátko – ne však v případě, že je prováděn na platformě DeFi.

Strach ze ztráty kontroly je hmatatelný. Stablecoiny se stávají katalyzátorem nahrazení tradičních finančních institucí decentralizovanými organizacemi. To znamená, že zavedené metody kontroly finančních trhů se ocitají v prázdnotě.

Nebezpečí infekčního bankovního runu

Ale i poměrně nevinné používání stablecoinů jako platebního prostředku představuje pro pracovní skupinu nebezpečí.

Hlavním problémem je stabilita stablecoinů. Pokud jsou široce využívány k platbám, nabývají systémového významu. Aby to bylo spravedlivé, musí být stabilní.

Jako platební prostředek podléhají stablecoiny stejným rizikům jako tradiční platební systémy: úvěrovým rizikům, rizikům likvidity, provozním rizikům, rizikům správy a vypořádání. U stablecoinů se však mohou projevit jinak, například pokud jsou uspořádány decentralizovaně jako DAI. Pak „žádná organizace nemůže nést odpovědnost za rizika a škody“. Obvyklé metody snižování rizik nefungují, protože tam, kde by měl být centrální bod, kde vláda obvykle začíná, je jen mezera.

Aby stablecoiny zůstaly stabilní, musí si získat a udržet důvěru uživatelů. Uživatelé musí věřit, že stablecoin je krytý a že budou moci své stablecoiny vyměnit za fiat peníze.

Pokud stablecoin tuto důvěru ztratí, hrozí run. A co hůř, „runy se mohou infekčně šířit z jednoho stablecoinu na druhý, případně na další typy finančních institucí s podobným rizikovým profilem. V důsledku toho mohou spolu s ním rychle růst i rizika pro širší finanční systém … run, který nastane na napjatém trhu, může mít potenciál zesílit šok pro ekonomiku a finanční systém.“

Už nejde jen o ochranu spotřebitele a praní špinavých peněz

Shrňme stručně, jaká rizika pracovní skupina vidí ve stablecoinech. Jak uvidíme za chvíli, příběh se oproti předchozím letům výrazně změnil.

Vláda se jako vždy obává oslabení ochrany spotřebitele a praní špinavých peněz a financování terorismu ze strany kriminálních živlů. Zatím zůstává vše při starém. Novinkou však je, že ochrana spotřebitele a praní špinavých peněz již nejsou ústředními tématy.

Téměř na každém místě zprávy, u každého rizika a – to uvidíme za chvíli – u každého doporučení rezonuje jiná obava, více či méně explicitní. Znepokojuje ji celkový obraz: stablecoiny ohrožují integritu finančního systému.

Tato pasáž je příliš důležitá na to, abychom ji nezopakovali: Prezidentská pracovní skupina se obává, že nekontrolované šíření stablecoinů ohrožuje stabilitu největšího a nejsilnějšího měnového systému na světě – dolaru. Tak tady se nacházíme.

Ne všechny stablecoiny jsou stejné

Svobodně, ne všechny stablecoiny jsou stejné. To již bylo zmíněno. Pracovní skupina je schopna rozlišovat mezi neregulovanými zahraničními stablecoiny (USDT) a regulovanými domácími stablecoiny (USDC), mezi centralizovanými a decentralizovanými stablecoiny (DAI) a mezi nezávislými stablecoiny a stablecoiny, které jsou propojeny s jinými společnostmi (Dien).

Tyto osy „uspořádání“, jak je ve zprávě pěkně vyjádřeno, mají samozřejmě dopad na rizika. Některé drží všechny – nebo téměř všechny – rezervy na pojištěných bankovních účtech v dolarech nebo v amerických státních dluhopisech. To by byl USDC. Ostatní, tzv. tethers, však drží rizikovější aktiva, jako jsou komerční cenné papíry, dluhopisy nebo jiné. To samozřejmě zvyšuje riziko.

Podobně se liší i práva směnit stablecoin za dolary. A to jak v tom, kdo ji může iniciovat, tak i v limitech, od kolika do kolika se má vyměňovat. Opět to pravděpodobně naráží na Tether, který neumožňuje snadnou výměnu stablecoinů za dolary.

Cílem regulace je podporovat nejméně rizikové stablecoiny a ty rizikové buď donutit k bezpečnosti, nebo je z trhu vykázat. V tomto smyslu je dokument poměrně konstruktivní: regulátor chce, aby stablecoiny hrály ekonomickou roli. Chce to všemi prostředky – ale za podmínek, které považuje za rozumné.

Už to není otázka „ano“ nebo „ne“, není to otázka „zda“, ale „jak“.

Kříž s definicemi

V zájmu bezpečného začlenění stablecoinů do ekonomiky proto pracovní skupina vyzývá Kongres, aby co nejdříve přijal zákon, který nařídí odpovídající a přísný dohled. Musí to být rychle, protože stablecoiny rychle rostou, a proto věc nepřipouští další odklad.

Neúspěch také není povolen. Tím by vláda „riskovala, že stablecoiny budou nadále růst bez odpovídající ochrany spotřebitelů, finančního systému a širší ekonomiky“. Vhodný regulační rámec by naopak pomohl stablecoinům stát se smysluplnou a užitečnou platební možností. Zpráva nepochybuje o tom, že je to cílem.

Samotná regulace je však složitá. Začíná to už tím, kdo je za to zodpovědný. Komise pro cenné papíry a burzy? CFTC? CEA? Nebo soudy? To záleží na tom, co definujete jako stablecoin. Jistota? Zboží? Derivát? Z dlouhodobého hlediska by pravděpodobně bylo užitečné dosáhnout definice, která by jasně stanovila, kdo je za to zodpovědný.

Je však jasné, že je třeba přijmout opatření. Zákonodárci by například měli zajistit, aby obchodování, půjčování nebo vypůjčování stablecoinů v USA bylo možné pouze na základě zákonů a pravidel prosazovaných regulačními orgány, jako jsou SEC a CFTC.

„Federální záchranná síť pro stablecoiny „

Zpráva však jde nad rámec pouhého požadavku na dodržování stávajících regulačních norem. Navrhuje také, jak by zákonodárci měli zajistit větší bezpečnost stablecoinů. Má stanovit „inteligentní regulační standardy“, které zahrnují – potenciálně – přístup k přiměřené federální záchranné síti. Správně pochopeno: Pracovní skupina uvažuje o nějakém druhu pojištění vkladů pro stablecoiny. Je docela ochotná podporovat emitenty stablecoinů, kteří hrají podle jejích pravidel.

Stablecoiny by měly mít možnost vydávat pouze banky a instituce podobné bankám. Tyto instituce by měly být schopny pojistit zůstatky, splňovat regulatorní požadavky a také „mít přístup k nouzové likviditě prostřednictvím Federálního rezervního systému“. Pracovní skupina opět přináší do hry jakousi ochranu vkladů pro stablecoiny.

To poměrně jasně naznačuje motivaci pracovní skupiny: stablecoiny se mohou stát velkými, opravdu velkými a možná významnými, opravdu významnými pro celou ekonomiku. Stablecoiny by mohly být technologickou budoucností dolaru a možná je to nevyhnutelné. Je-li tomu tak – pak, prosím, ne proti vládě, ale s ní; ne sama, ale pod milující, podporující, ale také přísnou rukou státu.

Ostatní subjekty, tj. ty, které nejsou bankami nebo bankám podobnými subjekty, by neměly mít možnost vydávat Stablcoiny. Protože je až příliš zřejmé, že tato myšlenka je v příkrém rozporu s výše vyjádřenou obavou, že by mohly vzniknout monopoly nebo kartely, zpráva navrhuje, aby zákonodárce vytvořil standardy, které posílí interoperabilitu stablecoinů.

A to nás přivádí k poslednímu, závěrečnému bodu, kdy pravděpodobně ani tvůrci politik již nemohou ignorovat krásu kryptoměn. Při přísné regulaci konvenčních financí vznikají oligopoly: několik společností, které mají velkou moc a díky silovým strukturám jako jediné profitují ze síťových efektů, které vytvářejí.

Na druhou stranu u kryptoměn – ať už se jedná o skutečnou kryptoměnu nebo stablecoin – je vše transparentní a také interoperabilní. Pokud stablecoin shromažďuje síťové efekty, může z nich těžit každý, a pokud jeden poskytovatel stablecoinu upadne, mohou uživatelé rychle přejít k jinému.

Stablecoiny jsou přece jen lepší dolary a objevují se náznaky, že to chápe i americká vláda.

Related Posts

Leave a Comment