V zájmu předcházení rizikům spojeným se škálovatelností a centralizací blockchainu Ethereum Vitalik Buterin nedávno navrhl 3 nové přístupy ke konsensu. Tyto návrhy mají za cíl přetvořit současný mechanismus Proof of Stake platformy Ethereum tak, aby účinně reagoval na potenciální nárůst počtu validátorů.
Vitalik Buterin navrhuje 3 nové přístupy ke konsensu pro Ethereum
V nedávném příspěvku na webu ethresear.ch navrhuje zakladatel Etherea Vitalik Buterin změny konsensuálního mechanismu sítě Proof of Stake (PoS).
Vitalik ve svém návrhu představuje 3 přístupy, jak zabránit přetížení konsensuálního mechanismu PoS sítě Ethereum v případě výrazného nárůstu počtu nových validátorů. Tyto 3 metody by měly za cíl snížit zatížení sítě a zjednodušit ověřování podpisů.
Návrh na zjednodušení PoS: vytvořit návrh, který by vyžadoval pouze 8192 podpisů na slot (i s SSF), čímž by se implementace konsensu výrazně zjednodušila a odlehčila.https://t.co/Z8mK7vZx7g
– vitalik.eth (@VitalikButerin) December 27, 2023
Cílem Vitalikovy iniciativy je usnadnit integraci většího počtu validátorů do sítě, aby byla více decentralizovaná, a to zmírněním omezení, která klade konsensus Etherea. V současné době musí každý validátor, aby přispěl k bezpečnosti sítě, zaplatit 32 ETH (přibližně 76 800 Kč), což je vysoká částka, která vedla k velké kritice Etherea, které je ve srovnání s jinými blockchainy vnímáno jako centralizovaná a selektivní síť.
V souhrnu Vitalik navrhuje omezit počet požadovaných podpisů na 8 192 na jeden slot přijetím 1 z následujících 3 přístupů:
- 1. přístup by spočíval ve zvýšení minimální výše sázek na 4 096 ETH, tj. 9,8 milionu USD. Ačkoli je tento přístup zdánlivě v rozporu s výše uvedenými záměry, ukončil by individuální stakery a umožnil by fungování sítě především prostřednictvím staking poolů;
- Druhý přístup by kombinoval předchozí přístup s aktuálně používaným stakingem. Skládal by se ze 2 vrstev stakerů: „těžké“ vrstvy s minimálním vkladem 4 096 ETH, přístupné prostřednictvím staking poolů, a „lehké“ vrstvy bez minimálního vkladu, v níž by se na validaci nových bloků podílelo alespoň 50 % stakerů;
- Třetí přístup by nezvyšoval minimální vklad, ale vybíral by skupinu 4 096 aktivních validátorů, nastavitelnou tak, aby bylo možné trestat neplatiče nebo škodlivé validátory.
Nevýhody jednotlivých přístupů
Ačkoli se teoreticky zdá, že každý z těchto 3 přístupů je účinný při zefektivnění validace bloků a zpřístupnění sázek na ETH, přesto mají několik nevýhod, které mohou zvýšit centralizaci sítě.
1. přístup, který zdaleka není ideální, by mohl zobecnit jev centralizace, který již byl pozorován u sázek na tekutý Ether, kde je na platformě Lido (LDO) sázeno více než 9 milionů ETH, což představuje více než 75 % sázek na tekutý Ether. Centralizace všech sázek na ETH by mohla ohrozit bezpečnost sítě.
Druhý přístup by rozdělil validátory do 2 různých kategorií, což by vytvořilo nerovnováhu moci mezi stakery. Na jedné straně „těžcí“ stakeři, na druhé straně „lehcí“ stakeři s méně než 4096 ETH. Tento přístup upřednostňuje koncentraci moci mezi nejbohatšími subjekty.
Třetí přístup se zdá být spravedlivější, neboť by umožnil zachovat jednotlivé stakery, snížit minimální požadavek na ETH a zvýšit počet validátorů. Zavedení takového mechanismu by však mohlo konsenzu přidat na složitosti, což by jej učinilo zranitelnějším.
