Finanční akční výbor (FATF) zařadil Turecko na šedý seznam. Tímto krokem mezinárodně nejdůležitější orgán pro boj proti praní špinavých peněz poškozuje zemi právě v nevhodnou dobu. Důvody jsou nesmírně zajímavé – a ukazují, proč se Bitcoin stal v Turecku tak nezbytným.
Mezinárodní organizace nejsou lékaři. Neznají zásadu neubližovat, když pomáhají. Místo toho se řídí pouze svými vlastními standardy: Ty rozhodují o tom, kdy je čas zasáhnout, určují, jak by měl být zásah navržen, a posuzují, zda byl úspěšný.
Z tohoto pohledu není FATF na vině, když se kurz turecké liry během několika dní dočasně propadl o více než 5 % – poté, co nadnárodní orgán pro boj proti praní špinavých peněz zařadil 21. října zemi na šedou listinu. Ve zprávách o inflaci liry se téměř nic nedočtete o tomto rozhodnutí FATF, ale jako vždy hodně o prezidentu Erdoganovi a jeho chybné měnové politice.
Získání místa na šedém seznamu FATF není nic jiného než banalita. Nadnárodní instituce bude zemi v budoucnu pečlivěji sledovat a Turecko musí urychleně předložit prováděcí plán, jak hodlá odstranit nedostatky v opatřeních proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Ještě větší škody však způsobuje skutečnost, že společnosti, které obchodují s tureckými obchodními partnery, nyní podléhají důkladnější hloubkové kontrole.
Mezinárodní měnový fond (MMF) již letos v květnu ve své studii potvrdil, že zařazení na šedý seznam FATF má „velký a významný negativní vliv“ na příliv kapitálu do země, která je na něm uvedena: Příchozí kapitálové toky – zahraniční investice i bankovní převody – poklesly celkem o 7,6 % hrubého národního produktu.
Tento seznam, píše dokonce blog mafianeindanke.de, který se obvykle staví na stranu FATF, „přichází v době, kdy zahraniční investice v Turecku již dosáhly nejnižší úrovně od nástupu prezidenta Erdogana k moci před téměř 20 lety.“ Zahraniční finančníky od investic v Turecku již nyní odrazuje „politická nestabilita, vysoká inflace a politické zásahy do měnové politiky a právního státu“. Například podíl dluhopisů držených v zahraničí se za posledních pět let snížil z 25 na 5 %. Místo na šedé listině hrozí, že „zasadí další ránu turecké liře“.
Škody jsou těžko přehlédnutelné – a to pro zemi, která se nachází na okraji blízkovýchodního sudu s prachem. Jaké je odůvodnění FATF pro tak tvrdý zásah s potenciálně nedozírnými geopolitickými důsledky?
Slabý dohled, silní zločinci
Na jedné straně mafianeindanke.de vysvětluje, že Turecko má značné nedostatky v boji proti praní špinavých peněz, a proto je tento krok „opožděný“.
Již v roce 2019 FATF po auditu potvrdila Turecku nedostatečné standardy proti praní špinavých peněz a financování terorismu a vyzvala zemi k implementaci „doporučení“. Na svém letošním podzimním plenárním zasedání tento orgán pravděpodobně shledal, že Turecko se tímto příkladem dostatečně neřídilo. Předseda FATF Marcus Pleyer tvrdí, že Turecko musí řešit „závažné problémy v oblasti dohledu“ v bankovnictví, nemovitostech, obchodování se zlatem a drahými kameny. „Musí prokázat, že je účinná při odhalování složitých případů praní špinavých peněz a rozhodná při stíhání financování terorismu… musí upřednostňovat organizace, jako jsou ISIS a Al-Káida, které OSN prohlásila za teroristické organizace.“
Mafianeindanke.de upozorňuje, že v Turecku existuje samostatný podzemní bankovní systém („Hawala“), který vede toky peněz skrytými sítěmi, a to i z Německa a do Německa. Tento deficit je ještě prohlubován „rozbujelou korupcí v zemi a mnoha černými konty vládnoucí strany AKP i organizovaných zločineckých skupin, které jsou pevně zakotveny v turecké ekonomice“.
To však není jediný důvod. FATF Turecko nekritizuje pouze za to, že dělá příliš málo, ale také, a to je to, co je vzrušující, za to, že dělá příliš mnoho.
Zneužívání standardů FATF ze strany tyranů
Jde o standardy FATF proti financování terorismu. Po útocích z11. září, byl tento orgán pověřen také bojem proti financování terorismu. Za tímto účelem vytvořila „neomezený standard, který se vztahuje i na tzv. neziskové organizace (NPO) jako adresáty povinností náležité péče, jejichž dodržování mají zajistit státy FATF“.
To samo o sobě dává smysl. Přísná kontrola firem, ale zavírání očí před neziskovými organizacemi příliš nepomůže. Problém však spočívá v tom, že FATF tak dala státům „nástroj bez obrysů“, aniž by klíčové pojmy jako terorismus, teroristická organizace nebo financování terorismu definovala více než vágně. To by bylo v pořádku, kdyby se tento nástroj omezil na organizace, které OSN prohlásila za teroristické. Ale není tomu tak.
V praxi berou představitelé států výzvu FATF k větší kontrole vážně – ale ve vlastním zájmu. Stačí jen mírné ohnutí perspektivy, jen mírné ohnutí definice teroru – a opatření jsou již namířena proti kritikům vlády. Nestávají se nástrojem boje proti zločincům a teroristům, ale nástrojem tyranie. Ničí neziskové a nevládní organizace, a to nejen ty, které kritizují vládu a podporují demokracii, ale také nepolitické organizace, jako je například Chléb pro svět. Tato organizace si stěžuje, že standardy FATF ztěžují působení v zemích, jako je Turecko.
„FATF si je vědoma obav lidskoprávních skupin ohledně zacházení Turecka s neziskovými organizacemi. Turecko musí zavést skutečně rizikový přístup k neziskovým organizacím a zajistit, aby úřady nebránily legitimním činnostem nebo je od nich neodrazovaly,“ varuje šéf FATF Pleyer.
Nový turecký „zákon o prevenci financování šíření zbraní hromadného ničení“ bude v tomto ohledu pravděpodobně obzvláště drastický. To ohrožuje „všechny organizace kritické vůči Erdoganovi“, protože nyní musí počítat s tím, že budou klasifikovány jako teroristické organizace a budou ekonomicky vyčerpány. Tímto zákonem si prezident udělil obzvlášť děsivé právo: Je oprávněn nařídit zmrazení finančních prostředků a majetku obviněných osob, pokud jsou považovány za osoby podezřelé z terorismu. Stačí mít podezření, i kdyby se týkalo jen jednoho člena správní rady.
Erdogan bije lidi na Bitcoin
Takže prezident Erdogan, který není zrovna známý svým humorem nebo pochopením pro kritiku, může nyní zmrazit bankovní účet každému, na koho získal zatykač. Tedy s minimálně zkorumpovaným právním státem: každého, kdo mu vadí.
Peníze, které leží na tureckých bankovních účtech, v portfoliích a trezorech – ty patří svému majiteli pouze pro forma. Pokud se to vládě líbí, má zákonné prostředky, aby ji kdykoli zabavila.
Bitcoin je tak pro obyvatele Turecka nesmírně důležitý, a to ze dvou důvodů: jednak proto, že Bitcoin je jednou z mála zbývajících možností, jak vlastnit peníze „doopravdy“, a nikoli na milost a nemilost prezidenta, který je stále více pod tlakem. Na druhé straně se chránit před rychlou inflací, která letos dosáhla vůči euru zhruba 25 procent a kvůli níž stále více lidí v zemi upadá do chudoby a hladu. Philipp Mattheis, autor zpravodaje BlingBling a odborník na Turecko, to popisuje takto:
„To zasáhlo zejména tureckou střední třídu, která se od té doby oslabila. Prázdninové cesty do Evropy a USA byly pro mnoho Turků ještě před deseti lety standardem. Dnes si to kvůli poklesu liry může dovolit málokdo… Platy nemohou držet krok s inflací. Třicátníci s diplomem a několika lety praxe si málokdy vydělají ekvivalent 800 eur.“
„Válka proti kryptoměnám „
Dlouhou dobu byly bitcoin a kryptoměny v Turecku spíše okrajovým tématem. Existovala malá, finančně vzdělaná a bohatá třída, jejíž členové používali kryptoměny, aby unikli dlouhodobě rostoucí inflaci a vydělali peníze.
Mezitím se však podle Philippa Mattheise stal masovým jevem. Vypráví o Yalcinovi, který „hraje se shitcoiny“ na Binance, ale má také účet na turecké burze, kde investuje do bitcoinů. Myslí si, že to v současné době dělají všichni. To potvrzuje i filmař, který se s Mattheisem setkal. Během výluky se podle ní téměř všichni zabývali bitcoiny; někteří z nich v nich spoří, jiní obchodují s kryptoměnami a shitcoiny.
Vládě se tento trend stále více nelíbí. „Jsme ve válce s kryptoměnami,“ prohlásil prezident Erdogan ještě 18. září. Bitcoin Magazine zdůrazňuje, že se musí jednat o válku „mezi Erdoganovým kmenem a Bitcoinem“, protože „občané země se obracejí k Bitcoinu více než kdykoli předtím“.
Například dvě největší turecké burzy s bitcoiny uvádějí, že mají více než pět milionů uživatelů – zatímco v lednu do akcií poprvé investovaly více než dva miliony lidí. Čísla bychom neměli brát příliš v potaz – ale ukazují rozměr toho, co se děje, i když je dáme do značné perspektivy.
Turecká vláda nemůže zakázat zlato, protože je mezi obyvatelstvem příliš oblíbené. Bitcoin může získat stejný status.
