Sunny Aggarwal tvrdí, že znovuvytvoření konsensuálního protokolu podobného Polkadotu by pro Cosmos bylo „ztrátou času „
Zakladatel společnosti Osmosis Sunny Aggarwal vystoupil 26. září na pódiu Comosverse v Medellinu, aby hovořil nikoli o společnosti Omosis, ale o síťových bezpečnostních systémech.
Aggarwal zahájil svou přednášku ve 40kilovém brnění z řetězové zbroje, které „táhl přes dva kontinenty… kvůli vtipu na jednu větu“. Vzhledem k atmosféře večírku, která byla na konferenci již k vidění, brnění odpovídalo náladě akce.
Zdroj: Cosmosverse 22
Politický kompas síťové koordinace
Aggarwal začal svou přednášku vážně a hovořil o rozdílech v síťové koordinaci. Níže uvedený diagram ukazuje zajímavou podkapitolu typů sítí s ekonomickou levicí a pravicí na ose x a autoritářskou a libertariánskou na ose y. Obrázek je adaptací politického kompasu, který se používá k identifikaci rozdílů mezi těmi, kteří se nacházejí na levé či pravé straně politického spektra.
Zdroj: Cosmoverse
Obrázek „mě opravdu oslovil,“ prohlásil Aggarwal, který ho označil za „tak trochu mem… ale je to dobrý model pro definování síťových struktur.“ Dále vysvětlil, že autoritářská ekonomická levice a autoritářská ekonomická pravice vycházejí z tradičních síťových architektur, které můžeme najít na internetové verzi webu 2.0. „V tomto případě se jedná o tradiční síťovou architekturu.
Autoritářské systémy, uvedl Aggarwal, mají „centralizované body selhání… a my potřebujeme budovat síťové systémy“. Odmítneme-li autoritářské systémy, zůstanou pod libertariánským praporem buď systémy „koordinace na základě konsensu“, nebo systémy „emergentní koordinace“.
Zelené systémy na obrázku (koordinace konsensem) jsou budovány pomocí konsensuálních protokolů. Aggarwal uvedl příklady konsensuálního protokolu v konsensuálním systému Tendermint BFT nebo konceptu tradiční demokracie. Aggarwal však tvrdil, že
„Problémem je, že tyto zelené systémy se nedají příliš dobře škálovat, protože vyžadují n-kvadratickou komunikaci. „
Problém se škálovatelností konsensuálních protokolů je něco, co bylo podle Aggarwala známo již v době vývoje systému Cosmos, a proto byla vynalezena komunikace mezi blokovými řetězci (IBC). IBC byla podle Aggarwala metoda, která umožnila „zeleným subsystémům“ vzájemně komunikovat.
Síť „zelených subsystémů“ by se však mohla vyvinout v autoritativnější systém, pokud by určitá síť stála v centru celkové sítě jako metatopologie. Aggarwal tvrdil, že Polkadot parachains nebo Ethereum využívající roll-upy jsou toho ukázkovými příklady v praxi.
„Pokud skončíme jen u toho, že to znovu zopakujeme s Cosmosem, myslím, že celý experiment Cosmos byl ztrátou času… ničeho jsme vlastně nedosáhli.“
Aggarwal tvrdil, že tento problém škálovatelnosti znamená, že „potřebujeme systémy mesh“, ale že „hlasování nefunguje na úrovni mezi řetězci“. Proto se rozhodl pro „žluté systémy“ v rámci výše uvedeného grafu, které představují „emergentní koordinaci“.
Bezpečnostní metoda NATO
Spolutvůrce společnosti Osmosis usoudil, že ekosystém Cosmos již vytvořil síťový systém podobný „žlutému systému“ v grafu. Systém IBC v systému Cosmos umožňuje řetězcům, které spolu potřebují komunikovat, ale nevnucuje takový vztah celé síti.
V rámci světa bezpečnosti Aggarwal tvrdil, že aliance NATO je nejlepším příkladem „žlutého systému“ v reálném světě. V NATO je každá země suverénním státem s vlastní vnitřní politikou a síťovou architekturou. Pokud je však jeden z nich napaden, článek 5 stanoví, že jej všichni ostatní členové musí chránit.
Zdroj: Cosmoverse
Příklad NATO je podle Aggarwala příkladem, který se přímo týká bezpečnosti mezi řetězci. V současné době validátoři ověřují své vlastní blockchainy.
Verze zabezpečení mezi řetězci
Verze 1 interchain security je taková, kdy jedna sada validátorů zcela validuje jiný suverénní blockchain. Aggarwal identifikoval, že tato metoda je podobná zvětšení velikosti bloku, a není tedy ideální ani nová.
Aggarwal vysvětlil, že druhá verze interchain security by spočívala v tom, že podmnožina validátorů plně validuje jiný suverénní blockchain. Tato verze se v jiných ekosystémech označuje jako „sharding“. Je lépe škálovatelná a nevyžaduje konsensus pro přidání dalších blockchainů. Aggarwal však tvrdí, že tato verze stále postrádá celkovou suverenitu řádného mesh systému.
Ve třetí verzi Aggarwal podrobně popsal systém, v němž Cosmos validuje svůj blockchain a podmnožina validátorů Cosmosu validuje Osmosis. Současně suverénní sada validátorů na Osmosis validuje také svůj vlastní blockchain.
Ve třetí verzi však Cosmos stále funguje jako centralizovaný „červený“ bod selhání pro celý ekosystém, jak ukazuje obrázek níže.
Zdroj: Cosmoverse
Řešením problému centralizace třetí verze, jak uvedl Aggarwal, je umožnit řetězcům, jako je Osmosis, validovat řetězec Cosmos prostřednictvím podmnožiny validátorů Osmosis, a vytvořit tak síť typu mesh.
„Všechny řetězce Cosmos budou jak řetězci poskytovatelů, tak spotřebitelů… bude to síťová síť zabezpečení. „
Zdroj: Cosmoverse
Křížové sázky a budoucnost zabezpečení sítí
Aggarwal pak předvedl, že zhruba 75 % sad validátorů v systému Osmosis spouští také validátory v systému Juno, zatímco 72 % validátorů v systému Juno validuje také systém Osmosis.
Aggarwal tvrdil, že důsledkem toho není zvýšení centralizace, ale forma „měkkého sdíleného zabezpečení“, kdy by škodlivé validátory v jednom řetězci byly prostřednictvím správy (governance) odříznuty v jiném řetězci.
Aggarwal představil koncept cross-stakingu v rámci ekosystému Cosmos, který má tuto sdílenou bezpečnost kodifikovat. Cross staking by umožnilo validátorům zvýšit odměny v celém ekosystému Cosmos pomocí IBC „předložit transakce a korelovat jejich identitu v obou řetězcích“.
Aby se zabránilo centralizaci, všichni delegáti si vyberou validátor s nejvyššími odměnami díky svému zapojení do cross-stakingu; Aggarwal vysvětlil, že delegáti by mohli také cross-stakovat samostatnému validátoru.
Aggarwal dále objasnil, že menší řetězce budou moci omezit hlasovací sílu ostatních řetězců, aby se ochránily před 67% útoky.
Podle Aggarwala bude cross-staking pravděpodobně mimořádně atraktivní pro řetězce s vysokou ekonomickou vzájemnou závislostí. Řetězce jako Osmosis a Axelar nebo Osmosis a Mars sdílejí ekonomickou aktivitu v řádu milionů dolarů. Možnost vzájemné ochrany je tedy v nejlepším zájmu obou stran.
Doporučuje se opatrnost diváka.
Jako malý easter egg a ukázka pohodové povahy akce, před Aggarwalovou přednáškou, je níže uveden klip z úvodu Cosmoverse. Konference Cosmoverse byla zahájena verzí Eminemovy písně „Forgot about Dre“, včetně textu upraveného tak, aby se vztahoval na řetězec Cosmos. Slova refrénu zněla:
„V dnešní době chce každý token mluvit, jako by měl nějaký use case. Nic se neukáže, řeknou ti, abys koupil dip, jenom snůška blábolů; co to kurva bylo? Jako by Cosmos nebyl skvělý.“
Níže je uveden klip z písně. Doporučujeme divákům diskrétnost, protože některé scény obsahují vysokou míru cringe.
