Nařízení Evropské unie eIDAS, jehož cílem je revoluce v online interakcích prostřednictvím zavedení digitální identity, je blíže než kdy jindy. Tato inovace však vyvolává obavy ohledně ochrany soukromí a zpochybňuje rovnováhu mezi efektivitou a osobní svobodou. Jsou projekty decentralizované identity v ohrožení?
Co je to nařízení eIDAS?
Pokud měla pandemie Covid-19 nějaký přínosný dopad, pak je to jistě zdůraznění zásadního významu digitalizace naší ekonomiky.
V posledních letech jsme byli svědky rostoucího rozdílu mezi našimi tradičními finančními a správními institucemi a požadavky našeho digitálního života.
Digitalizace těchto institucí není jen otázkou jejich aktualizace či modernizace, ale jde o zásadní transformaci, která je má uvést do souladu s rychlým vývojem naší společnosti.
Modernizace těchto institucí se stává nezbytnou; digitalizace naší měny a digitalizace našich dokumentů již brzy nebude stačit. S rostoucím využíváním digitálních nástrojů a nástupem Webu3 nemají naše instituce jinou možnost než se přizpůsobit.
Nařízení eIDAS (elektronická identifikace, autentizace a služby vytvářející důvěru) je navrženo právě za tímto účelem.
Cílem tohoto nařízení Evropské unie je zavést digitální identitu, která usnadní elektronické interakce vyžadující ověření totožnosti.
Stručně řečeno, cílem tohoto nařízení, o němž se má hlasovat v prvním čtvrtletí roku 2024, je umožnit orgánům veřejné moci v členských státech EU vytvořit do roku 2025 peněženku, v níž budou uloženy biometrické údaje občanů, kteří si přejí mít digitální identitu (eID).
Technické problémy, které nařízení o eIDAS přináší
Ačkoli tato myšlenka vychází ze skutečného problému, způsob, jakým se jej Evropská unie snaží řešit, vyvolává řadu otázek ohledně spolehlivosti takového nástroje.
V listopadu 2023 byly poslancům Evropského parlamentu a členským státům Rady Evropské unie zaslány dva dopisy. První dopis, zaslaný 2. listopadu 2023 a podepsaný 13 internetovými společnostmi, včetně The Linux Foundation a Mozilla, a druhý dopis, zaslaný 8. listopadu 2023 a podepsaný 504 vědci z 39 zemí.
V těchto dvou dopisech signatáři vyjadřují své obavy ohledně nařízení eIDAS, konkrétně článků 45 a 45a.
Články 45 a 45a by vyžadovaly, aby webové prohlížeče uznávaly nové typy certifikátů pro ověřování pravosti webových stránek.
Současná struktura tohoto systému využívá speciální programy spravované prohlížeči a operačními systémy, které zaručují spolehlivost a bezpečnost webových stránek a online komunikace na celém světě. Změna této struktury bez podrobné studie a konzultace by mohla systém učinit zranitelnějším.
Uplatnění těchto dvou článků nařízení by mohlo vést k roztříštění internetu a omezení přístupu k internetovým stránkám mimo Evropu.
V těchto dvou dopisech signatáři zdůrazňují účinnost současného systému a vyjadřují obavy z nových zranitelných míst, která by mohla vzniknout v případě přijetí nových směrnic EU.
Proto 517 signatářů vyzývá Evropský parlament a členské státy, aby tyto návrhy přezkoumaly a zachovaly tak základní bezpečnost internetu.
Digitální identity by byly dalším nástrojem k posílení státního dohledu
BREAKING: Velmi špatné zprávy. Evropský parlament a členské státy právě dosáhly dohody o zavedení digitální identity, eID
Bezprostředně poté komisař Breton EU prohlásil: „Teď, když máme peněženku s digitální identitou, musíme do ní něco vložit…“,… pic.twitter.com/SVC5exas9b
– Rob Roos europoslanec (@Rob_Roos) 8. listopadu 2023
Jak upozorňuje poslanec Evropského parlamentu Rob Roos ve svém tweetu, existuje také riziko, že vlády EU budou moci propojit digitální identitu svých občanů (eID) s jejich digitálními peněženkami v eurech (Cash+).
Zavedení elektronické peněženky integrující elektronickou identifikaci (eID) a digitální euro (Cash+), které je rovněž plánováno na rok 2025, by mohlo vyvolat vážné obavy ohledně dodržování soukromí a osobní svobody.
S takovým systémem by vlády měly technickou možnost přímo sledovat finanční a sociální aktivity svých občanů, včetně možnosti sledovat, analyzovat a případně zakázat některé transakce.
Tato rozsáhlá schopnost dohledu by mohla vést k nadměrnému zásahu do soukromí jednotlivců a vést ke vzniku scénářů, kdy jsou finanční aktivity neustále sledovány a vyhodnocovány státem.
Současně je třeba upozornit na ironii situace, kdy tytéž vlády kritizují jiné státy, například Čínu, za jejich praktiky dohledu a kontroly nad obyvatelstvem.
Tato kritika se často zaměřuje na způsob, jakým čínská vláda využívá technologie k provádění přísného dohledu a kontroly nad svými občany, zejména v souvislosti se svými digitálními měnami a identifikačními systémy.
A konečně, ačkoli iniciativa Evropské unie eIDAS má za cíl zjednodušit digitální život občanů, vyvolává velké obavy ohledně ochrany soukromí a státního dohledu.
Při snaze o nalezení rovnováhy mezi modernizací a respektováním osobní svobody je zásadní zohlednit zpětnou vazbu od průmyslových subjektů a odborníků, aby nedošlo k upadnutí do nástrah nadměrného dohledu, jak je tomu například v jiných zemích.
