Od 1. ledna 2026 posiluje evropská směrnice DAC8 sledovatelnost kryptoměnových transakcí, a to právě v době, kdy se ve Francii množí únosy a přepadení související s digitálními aktivy. V tomto článku rozebíráme, co tato nová transparentnost znamená pro francouzské investory, a to s přispěním Cédrica Fontainena, bývalého vojáka a policisty, generálního ředitele společnosti Lima Groupe.
Ve snaze zlepšit daňovou transparentnost zavádějí Francie a její sousedé stále přísnější předpisy týkající se kryptoměn a jejich držitelů. Od 1. ledna 2026 ukládá evropská směrnice DAC8 poskytovatelům služeb v oblasti kryptoaktiv povinnost předávat daňovým úřadům úplné informace o svých klientech. Současně francouzský pozměňovací návrh počítá také se zavedením povinnosti každoročního hlášení cold walletů fyzických osob, jejichž hodnota přesahuje 5 000 eur.
Ačkoli Francie jistě vychází z dobrých úmyslů, ohrožuje tím držitele digitálních aktiv. Tato nová iniciativa totiž vytváří skutečně kritickou zranitelnost, a to v podobě centralizované digitální databáze, kterou mohou zneužít zločinci.
Francie se bezpochyby nachází v opravdové krizi, když se zde kombinuje vlna úniků dat (včetně potenciálního úniku z ministerstva vnitra), rostoucí počet únosů v zemi a státní ochrana, která je považována za nedostatečnou. Tato bezprecedentní situace tak z této země činí ideální cíl pro organizovaný zločin, což bohužel nutí investory, aby se chránili sami prostřednictvím soukromých služeb, nebo aby zemi prostě opustili. Můžeme jim to opravdu vyčítat?
Snaha o transparentnost za každou cenu
Takto končí ve Francii jedna éra. Od 1. ledna 2026 totiž směrnice DAC8 mění daňové prostředí pro držitele kryptoměn v Evropě. Podle Evropské komise tato regulace uloží poskytovatelům služeb v oblasti kryptoměn (CASP – Crypto Asset Service Provider), což je evropský ekvivalent francouzských poskytovatelů služeb v oblasti digitálních aktiv (PSAN), povinnost shromažďovat a následně předávat daňovým orgánům podrobné informace o transakcích svých klientů.
Je třeba poznamenat, že Francie již v této oblasti zavedla opatření. Povinné hlášení kryptoměnových účtů vedených v zahraničí se totiž vyžaduje prostřednictvím formuláře CERFA 3916-bis, přičemž sankce mohou dosáhnout až 1 500 eur za každý neohlášený účet, pokud hodnota aktiv přesahuje 50 000 eur. Portfolia s zůstatkem nižším než 5 000 eur však prozatím zůstávají mimo tuto povinnost, jak uvádí Grégory Raymond ve svém tweetu:
Info @TheBigWhale_ I Zdanění kryptoměn
V úterý byl ve výboru Národního shromáždění přijat komunistický pozměňovací návrh
Navrhuje zavést povinnost pro držitele kryptoměnových peněženek v vlastní správě (@Ledger, @Metamask, @Rabby_io, @DeblockApp, atd.) o tom informovat… pic.twitter.com/ywJ8ylomxZ— Grégory Raymond (@gregory_raymond) 11. prosince 2025
Podle Evropské komise mají tato opatření za cíl bojovat proti daňovým podvodům a praní špinavých peněz. Francie tak bude od nynějška mít přehled o aktivitách prováděných prostřednictvím kryptoměnových platforem, přičemž automaticky generované peněženky zůstanou prozatím mimo dosah, jak správně zdůrazňuje poradenská společnost Deloitte:
V praxi budou členské státy mít přehled o aktivitách s digitálními aktivy prováděných každou fyzickou osobou, což jejich daňovým úřadům umožní napravit opomenutí v daňových přiznáních.
Bohužel toto opatření centralizuje veškeré citlivé informace do vládních databází, což je ideální cíl pro hackery, zejména s ohledem na to, že úniky dat ve Francii jsou stále častější.
Úniky dat ze soukromého sektoru i ze státního sektoru jsou pro zločince hotovým rájem
V posledních několika letech dochází ve Francii k výraznému nárůstu úniků dat, které postihují jak veřejné instituce, tak soukromé podniky. Podle šetření televizní stanice France 2 tato stanice uvedla:
Exploze úniků dat postihující mnoho francouzských podniků a veřejných služeb.
Ještě znepokojivější je, že v letech 2021 až 2024 došlo v důsledku útoků na městské platformy k úniku osobních údajů nejméně 14 milionů francouzských občanů.
Kryptoměnové společnosti také nejsou ušetřeny a některé z nich nejsou schopny ochránit citlivé údaje svých zákazníků. V červenci 2020 došlo u francouzského „jednorožce“ Ledger, výrobce hardwarových peněženek, k masivnímu úniku dat, při kterém byly odhaleny přibližně jeden milion e-mailových adres zákazníků, něco přes 250 000 poštovních adres a telefonních čísel, z čehož bylo přímo zasaženo 16 000 francouzských zákazníků.
V důsledku tohoto hackerského útoku byly odcizené údaje následně prodány na fórech na dark webu. V říjnu 2024 proto francouzský úřad pro ochranu osobních údajů (CNIL) uložil společnosti Ledger rekordní pokutu ve výši 750 000 € za nedostatečná bezpečnostní opatření. Tato pokuta však neobnovila soukromí obětí ani neposkytla odškodnění osobám, které byly následně terčem obtěžování e-maily nebo phishingovými dopisy.
Příklad falešného e-mailu od společnosti Ledger (sdíleno uživatelem @_SaxX_ na X)
V důsledku tohoto úniku dat měly pro držitele kryptoměn katastrofální následky. Podle tohoto článku z roku 2024 v deníku Le Monde média uvedla, že:
CNIL sdělila agentuře Agence France-Presse, že společnost Ledger „nedostatečně chránila údaje svých zákazníků“ v souvislosti se dvěma úniky dat, k nimž došlo v roce 2020 a které se týkaly osobních údajů stávajících i potenciálních zákazníků společnosti.
Pro upřesnění: společnost Ledger se v červenci 2020 skutečně stala obětí jednoznačného úniku dat na svém webu hostovaném společností Shopify, při kterém došlo k odhalení údajů 270 000 zákazníků. K tomu se přidal další únik, při kterém nepoctiví zaměstnanci společnosti Shopify exportovali další data, která se týkala dalších 290 000 zákazníků společnosti Ledger.
Na počátku roku 2026 se společnost stala opět terčem úniku dat prostřednictvím svého e-commerce partnera Global-e. Tento incident tak odhalil osobní údaje některých zákazníků, kteří nakupovali prostřednictvím této platformy.
Nedávné vyšetřování navíc odhalilo, že kyberzločinci si na základě několika úniků dat v průběhu let, zejména úniku dat společnosti Free v roce 2024, vytvořili kompletní profil svých cílů. Clément Domingo, odborník na kyberbezpečnost, mimo jiné vysvětluje, že:
Skupina kyberzločinců, která za touto operací stojí, s největší pravděpodobností porovnala poštovní údaje uživatelů kryptoměn s informacemi z jiných úniků dat.
Ještě nedávno, v noci z 11. na 12. prosince 2025, došlo k hackerskému útoku na data Ministerstva vnitra. Tento kyberútok, k němuž se přihlásila hackerská skupina BreachForums, byl namířen proti e-mailovým serverům tohoto úřadu.
Na svém fóru následně popsali podrobnosti svého útoku a upřesnili, že získali přístup k citlivým databázím, zejména k databázi trestních rejstříků (TAJ), seznam hledaných osob (FPR) a v neposlední řadě i propojené systémy spojující Interpol, Generální ředitelství veřejných financí (DGFIP) a Národní fond sociálního zabezpečení, čímž získali přístup k osobním údajům více než 16 milionů osob.
Hackeři poté vládě stanovili ultimátum: mají týden na vyjednávání, jinak budou data prodána nejvyšší nabídce nebo zveřejněna, jak vysvětluje @AureaLibe ve svém tweetu na X:
ALERT | Hackeři, kteří tvrdí, že se jim podařilo proniknout do ministerstva vnitra, znovu potvrzují, že dali francouzskému státu ultimátum. Pokud stát nebude vyjednávat, hrozí, že údajně ukradená data prodají nebo zveřejní.
Jejich zpráva:
„Dobrý den všem,
My… pic.twitter.com/cq85hvgDJo
— Aurea (@AureaLibe) 15. prosince 2025
Navzdory tomuto hackerskému útoku, o kterém se hodně mluví, si vláda zřejmě neuvědomuje závažnost situace. V této souvislosti ministr vnitra Laurent Nuñez rizika bagatelizoval a v rozhovoru pro stanici RTL prohlásil, že v této fázi nebylo zjištěno žádné „závažné ohrožení“, přičemž v souvislosti s tímto případem již byla zadržena jedna osoba.
Tento útok však odhaluje děsivou zranitelnost. Pokud se totiž jednotlivci podařilo proniknout do systémů ministerstva vnitra, jak by to vypadalo v případě organizovaných kyberzločinců nebo těch, kteří jsou podporováni státy?
A jako by toho nebylo dost, nebezpečí nehrozí pouze zvenčí. V červenci loňského roku deník Le Parisien odhalil, že jedna úřednice Generálního ředitelství veřejných financí je podezřelá z předávání důvěrných informací organizovanému zločinu. Pokud může být úředník daňového úřadu zkorumpován a prodávat citlivé údaje daňových poplatníků, jak může vláda zaručit bezpečnost budoucích databází souvisejících s DAC8?
Rostoucí vlna únosů, násilná realita
Ve Francii dochází od roku 2023 k opakovaným únosům, které se zaměřují především na investory do kryptoměn. Nejvíce medializovaným únosem byl případ spoluzakladatele společnosti Ledger, Davida Ballanda. Regionální národní četnictvo tehdy prohlásilo:
Ráno 21. ledna 2025 byl ve svém domě ve Vierzonu v departementu Cher unesen pár skupinou zločinců. David Balland je spoluzakladatelem společnosti Ledger, francouzské firmy specializující se na kryptoměny.
Žádost o výkupné byla zjevně vznesena v kryptoměně, přičemž únosci poskytli videodůkaz, že podnikatel je naživu.
O několik měsíců později, loni v květnu, byl unesen i otec jiného podnikatele z tohoto odvětví a držen jako rukojmí téměř 48 hodin nedaleko Paříže. I tito zločinci požadovali za propuštění rukojmího platbu v kryptoměně.
Dalším alarmujícím faktem je, že těhotná žena, dcera generálního ředitele společnosti Paymium, jen o vlásek unikla únosu v 11. pařížském obvodu.
18. prosince loňského roku byl pár investorů žijících nedaleko La Rochelle uvězněn ve svém domě. Byli svázáni a téměř dvě hodiny biti, aby útočníci získali přístup k jejich kryptoměnové peněžence. Podle místních policejních zdrojů útočníci ukradli kryptoměny v hodnotě přibližně 10 milionů dolarů a disponovali velmi přesnými údaji o částkách, které oběti vlastnily – tyto informace získali díky úniku dat nalezenému na internetu.
Od té doby se tento pekelný kolotoč zrychluje: během pouhých tří dnů došlo ve Francii ke třem útokům, od pokusů o únos až po cílená přepadení, což ilustruje znepokojivý obrat, kdy držení kryptoměn může představovat fyzické riziko jak pro investora, tak pro jeho blízké.
Kritická situace, která ve Francii nastává, je nezvratná. Čím více budou předpisy zajišťovat transparentnost kryptoměnových aktiv občanů vůči vládě, tím více budou zločinci přizpůsobovat svou strategii a zaměřovat se na citlivá data, čímž se potvrdí následující rčení: „Chceme-li žít šťastně, žijme skryti.“
Nedostatečná reakce Francie v oblasti bezpečnosti
Tváří v tvář rostoucí hrozbě, která visí nad aktéry v oblasti kryptoměn, zavedla vláda základní ochranu, která odráží její nezájem o tuto záležitost. Ministerstvo vnitra tak oznámilo, že:
Podnikatelé v odvětví kryptoměn by měli mít přednostní přístup k tísňové lince 17 a měli by dostávat instruktáže od elitních jednotek francouzské policie.
Tato zavedená opatření jsou spíše symbolická než uklidňující. Podnikatelé v tomto odvětví se v žádném případě necítí bezpečněji, protože to vůbec neřeší zranitelnost centralizovaných datových systémů, a co hůře, vláda zjevně bagatelizuje rozsah hrozby, která se stupňuje, jak uvádí Cédric Fontaine, generální ředitel společnosti Lima Protection:
V současné době hovoří analýza nákladů a přínosů ve prospěch zločinců. Stát na své úrovni nebude schopen nic udělat, dokud budeme mít justici, která bude benevolentní.
V důsledku neschopnosti země chránit své občany se někteří z nejbohatších investorů do kryptoměn obrátili na soukromé bezpečnostní společnosti, což vedlo k vytvoření dvouúrovňového systému v oblasti bezpečnosti v zemi.
Poptávka po soukromé ochraně zřejmě prudce vzrostla, zejména mezi podnikateli a investory spravujícími rozsáhlá portfolia. Jethro Pijlman, generální ředitel společnosti Infinite Risks International, specializované bezpečnostní agentury se sídlem v Nizozemsku, sdělil agentuře Bloomberg své postřehy:
Zaznamenali jsme nárůst poptávky, podepsali jsme více dlouhodobých smluv a zaznamenali jsme zvýšený počet proaktivních žádostí ze strany investorů do kryptoměn, kteří nechtějí být zaskočeni. Chápou, že inteligentní bezpečnostní opatření jsou nyní nedílnou součástí jejich provozních nákladů.
Podle agentury Bloomberg údajně společnost Coinbase jen v roce 2024 utratila až 6,2 milionu dolarů za osobní ochranu svého generálního ředitele Briana Armstronga. Jedná se o příznačný příklad toho, že „krypto-VIP“ musí nyní na svou bezpečnost vynakládat značné sedmimístné částky.
Kromě služeb osobní ochrany existují i méně nákladná řešení, jako je například to, které nabízí Perimeter Lab. Tento francouzský startup, založený třemi bývalými zaměstnanci společnosti Ledger, nabízí komplexní audit, který kryptoměnovým investorům umožňuje identifikovat jejich slabá místa dříve, než budou zneužita.
Nastala tedy éra, kdy státní ochrana nestačí a pouze ti nejbohatší si mohou dovolit bezpečnost odpovídající rostoucí hrozbě, což odráží kolaps Francie v oblasti veřejné bezpečnosti.
Situace ve Francii se v souvislosti s těmito hrozbami zhoršuje, jsme na sestupné spirále. My to vidíme na počtu našich žádostí, vidíme to na počtu lidí, kteří se stávají oběťmi útoků, dodává Cédric Fontaine
Ve skutečnosti se zdá, že Francie – mezi potenciálním únikem milionů údajů z ministerstva vnitra, bezmocností vlády vůči kyberzločinecké skupině BreachForums a zavedením směrnice DAC8 s její centralizovanou databází – staví Francouze do pozice zjevného terče, aniž by si uvědomovala dopad svých činů.
