Poslanci Evropského parlamentu schválili předběžnou dohodu o vytvoření pokynů pro používání umělé inteligence v regionu.
Výbory pro vnitřní trh a pro občanské svobody hlasovaly v poměru 71:8 a 7 členů se zdrželo hlasování, aby schválily výsledek jednání s členskými státy o Aktu EU o umělé inteligenci, uvádí se v tiskové zprávě zveřejněné Evropským parlamentem.
Cílem nařízení je „chránit základní práva, demokracii, právní stát a udržitelnost životního prostředí před vysoce rizikovou umělou inteligencí“ a zároveň podpořit inovace a postavení Evropy jako průkopníka v oblasti umělé inteligence.
Akt o UI by se snažil zavést ochranná opatření, jako je ochrana autorských práv autorů, umělců a dalších tvůrců tváří v tvář generativním modelům UI, spolu se zákazy aplikací UI, které „ohrožují práva občanů“, jako je biometrická kategorizace a sociální bodování.
Legislativa by rovněž vyžadovala, aby byly deepfakované obrázky, zvuky a videa jasně označeny.
‼️ Zákon o umělé inteligenci činí krok vpřed:
Poslanci Evropského parlamentu v @EP_Justice & @EP_SingleMarket podpořili předběžnou dohodu o zákonu o umělé inteligenci, který zajišťuje bezpečnost a je v souladu se základními právy https://t. co/EbXtLBfIoY@brandobenifei @IoanDragosT pic.twitter.com/J3NXRhxd9p– Tisk výboru LIBE (@EP_Justice) 13. února 2024
Zákonodárci se rovněž dohodli na povinnostech pro „vysoce rizikové systémy umělé inteligence“, jako jsou systémy používané v kritické infrastruktuře a základních službách, jako je zdravotnictví a bankovnictví.
Legislativa by také umožnila regulační sandboxy a testování „inovativních aplikací AI“ v reálném prostředí před jejich uvedením na trh.
Akt o umělé inteligenci bude předložen Evropskému parlamentu k hlasování v březnu nebo dubnu tohoto roku a očekává se, že bude plně použitelný 24 měsíců po vstupu v platnost, přičemž některá ustanovení o zákazech, kodexech postupů a pravidlech řízení vstoupí v platnost dříve.
Regulační orgány EU jsou skeptické vůči závratnému tempu, jakým se umělá inteligence rozvíjí. Začátkem letošního roku se Microsoft dostal pod drobnohled, protože jeho investice ve výši 10 miliard dolarů do tvůrce ChatGPT OpenAI vyvolala otázky ohledně porušování antimonopolních pravidel.
„Vyzýváme podniky a odborníky, aby nás informovali o všech problémech v oblasti hospodářské soutěže, které mohou v těchto odvětvích vnímat, a zároveň pečlivě sledujeme partnerství v oblasti umělé inteligence, abychom zajistili, že nebudou nepřiměřeně narušovat dynamiku trhu,“ uvedla tehdy v oficiálním prohlášení Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně Komise odpovědná za politiku hospodářské soutěže v EU. „Evropská komise prověřuje, zda by investice společnosti Microsoft do OpenAI mohla být přezkoumatelná podle nařízení EU o spojování podniků.“
