Nová německá vláda ve své koaliční smlouvě výslovně zmiňuje kryptoměny a základní technologii blockchain.
Když se Německo připravuje na to, co mnozí očekávají jako nový úsvit pro největší evropskou ekonomiku, představila nastupující vláda koaliční dohodu, která – vůbec poprvé – uvádí kryptoměny a technologii blockchain mezi pilíři, které budou v příštích čtyřech letech podporovat rozvoj země.
Takzvanou „semaforovou“ koaliční vládu tvoří středolevicoví sociální demokraté (SPD), Strana zelených a podnikatelsky orientovaní Svobodní demokraté (FDP).
Trojkoalice, která sama sebe označuje jako „Alianci pro svobodu, spravedlnost a udržitelnost“, ve svém plánu uvedla, že plánuje modernizaci a revitalizaci země.
Mezi politiky obsažené v dohodě patří postupné ukončení využívání uhlí do roku 2030 a závazek využívat 80 % obnovitelných zdrojů energie, zvýšení minimální mzdy na 12 eur (~13,58 USD) a také legalizace regulovaného prodeje konopí.
Nejdůležitějším nájemcem, přinejmenším pro kryptoměnové nadšence, jsou však ambice země v oblasti digitalizace.
Německo se zaměřuje na tokenizované akcie, fondy
Nová vláda se zavázala vytvořit digitální stát a rozvíjet nové strategie pro kryptoměny a technologii blockchain.
„Potřebujeme novou dynamiku ve vztahu k příležitostem a rizikům plynoucím z nových finančních inovací, kryptoaktiv a obchodních modelů,“ uvádí se ve 177stránkovém dokumentu. „Prosazujeme rovné podmínky s rovnými konkurenčními podmínkami v rámci [Evropské unie], mezi tradičními a inovativními obchodními modely a vůči velkým digitálním společnostem.“
Jeden z pozoruhodných bodů dohody, na který upozornil Frank Schäffler z FDP, obsahuje ustanovení o povolení vydávání tokenizovaných akcií.
Die Möglichkeit zur Emission elektronischer Wertpapiere wird auf Aktien erweitert. Blockchain Koalitionsvertrag
– Frank Schäffler (@f_schaeffler) 24. listopadu 2021
„Digitální finanční služby by měly fungovat bez problémů, proto vytvoříme právní rámec a možnost rozšířit vydávání elektronických cenných papírů o akcie,“ uvádí se v dokumentu.
Začátkem tohoto roku Německo přijalo novou legislativu, která umožnila správcům institucionálních investičních fondů – v němčině známých také jako Spezialfonds – alokovat až 20 % svých prostředků do kryptoměn.
„Koaliční dohoda je jasná: po povolení tokenizovaných fondů jsou dalším krokem tokenizované akcie. To je vzrušující a nesmírně to urychlí přijetí blockchainu,“ řekl nám Sven Hildebrandt, generální ředitel hamburské společnosti Distributed Ledger Consulting (DLC).
Nová koaliční vláda se také shodla na tom, že Německo by se mělo stát jedním z předních míst v Evropě pro FinTech a InsurTech platformy, stejně jako pro takzvané neo-brokery – finanční aplikace zaměřené na spotřebitele pro obchodování s akciemi a další investiční možnosti.
Kromě toho nastupující vláda uvedla, že hodlá „konstruktivně podporovat proces zavedení digitálního eura jako doplňku hotovosti, který je v Evropě dostupný všem jako zákonné platidlo a lze jej obecně používat.“
Sledování celoevropské regulace
Jakýkoli nový přístup k oblasti digitálních aktiv v Německu bude pravděpodobně v souladu s obecnými politikami Evropské unie.
Evropská rada ve středu přijala dva návrhy na regulaci kryptoměn: nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA) a zákon o digitální provozní odolnosti (DORA).
„Účelem MiCA je vytvořit regulační rámec pro trh s kryptoaktivy, který podporuje inovace a využívá potenciál kryptoaktiv způsobem, který zachovává finanční stabilitu a chrání investory,“ uvedla Evropská rada.
Nová pravidla musí být ještě ratifikována, ale pravděpodobně se stanou standardním regulačním rámcem v EU, což Německo – ať tak či onak – bude muset dodržovat.
Také nová německá koalice věnuje všem předpisům zvláštní pozornost, zejména pokud jde o prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu.
„Potřebujeme společný evropský dohled nad kryptografickým sektorem,“ uvádí se v dokumentu. „Zavazujeme poskytovatele služeb v oblasti kryptoaktiv, aby důsledně identifikovali skutečné vlastníky.“
Nová koaliční vláda uvedla, že podporuje myšlenku nezávislého regulačního orgánu EU, který by se zaměřil konkrétně na boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu – a to jak v oblasti tradičních financí, tak v oblasti kryptoměn, a zajistil by, aby uživatelé nebyli v anonymitě.
Takový orgán by podle dohody měl sídlit ve Frankfurtu nad Mohanem, jednom z největších světových finančních center a sídle Evropské centrální banky.
Ačkoli někteří odborníci považují návrhy koalice za prozíravé, jiní se již ozývají s kritikou.
„Samozřejmě, že [nová vláda] chtějí, aby v Německu i v EU vzniklo konkurenční podnikatelské prostředí, ale půjde o velmi regulovanou a nerušivou konkurenci, která by z jejich pohledu neměla ohrozit již existující struktury,“ řekl Oskar Giese, organizátor sjezdu Unchain, v rozhovoru pro Decrypt.
Podle Gieseho koaliční dohoda ve své současné podobě ukazuje na vysoce centrální plánovací mentalitu nové německé vlády, zatímco z jeho pohledu bude s největší pravděpodobností využita k boji proti jakýmkoli inovacím v oblasti kryptoměn, které by případně mohly ohrozit stávající monopoly, stejně jako rostoucí autoritářství v EU.
