V pátek poslanci stran MoDem, PS a RN schválili pozměňovací návrh týkající se daně z neproduktivního majetku. Co tento text, který již nyní vyvolává řadu otázek ohledně své ekonomické opodstatněnosti, vlastně zahrnuje?
Co je to za novou daň z neproduktivního majetku?
V pátek byl v rámci návrhu zákona o státním rozpočtu (PLF) na rok 2026 přijat pozměňovací návrh týkající se „neproduktivního majetku“. Text, který předložila strana MoDem, získal podporu také od poslanců Národního shromáždění (RN) a Socialistické strany (PS).
Tato novinka, jejímž cílem je transformovat daň z nemovitostního majetku (IFI) a kterou podnikatel Eric Larchevêque označil za „politickou mezeru“, vyvolává řadu otázek. Uvedený pozměňovací návrh totiž ukládá daň ve výši 1 % ročně na veškerou část majetku označenou za neproduktivní, a to z „podílu zdanitelné čisté hodnoty“ přesahující 2 miliony eur.
Zde tedy jde především o to, definovat, co se považuje za „neproduktivní“. To zahrnuje následující aktiva:
- Digitální aktiva bez jakékoli výjimky;
- Hmotný movitý majetek (cennosti, zlato, automobily, jachty, umělecká díla atd.);
- Životní pojištění „nepřidělené na produktivní investice“, což zahrnuje i dluhopisové fondy.
V oblasti nemovitostí jsou některé nemovitosti od této daně osvobozeny, pokud splňují několik podmínek, mimo jiné pokud jsou pronajaty třetím osobám, s nimiž není příbuzenský vztah, na dobu nejméně 12 měsíců.
Pod záminkou podpory produktivních investic (jako je akciový trh) si tedy tento pozměňovací návrh klade za cíl změnit daň z nemovitého majetku (IFI), která „se dnes jeví jako ekonomicky nekonzistentní“:
S cílem podpořit produktivní investice navrhuje tento pozměňovací návrh reformu daně z majetku (IFI) tak, aby se přiblížila dani z neproduktivního majetku tím, že z jejího základu vyjmou produktivní nemovitosti — za které se považují nemovitosti pronajaté na dobu delší než jeden rok a splňující zejména environmentální kritéria — a zároveň do ní zachovají nebo začlení neproduktivní aktiva: neproduktivní nemovitosti, hmotný movitý majetek (cennosti, automobily, jachty, letadla, nábytek atd.), digitální aktiva, životní pojištění u prostředků, které nejsou určeny na produktivní investice.
Ačkoli je tento text nyní součástí aktuální verze návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2026 (PLF 2026), musí tento návrh ještě projít parlamentním projednáváním, a proto v současné době není zcela jisté, zda bude tato nová daň skutečně zavedena.
Tato možnost však již nyní vyvolává otázky vzhledem k precedentům, které s sebou nese. Například v oblasti kryptoměn by to znamenalo, že by bylo nutné nahlásit daňovému úřadu také adresy peněženek spravovaných vlastními silami, což vyvolává vážné otázky ohledně ochrany soukromí, zejména s ohledem na riziko úniku dat.
Kromě toho peněžní fondy obsahují významný podíl francouzského dluhu. Toto opatření lze tedy vnímat jako daň za „privilegium“ držet dluh třetího nejzadluženějšího státu Evropské unie; avšak tím, že Francouze podněcuje k prodeji svých dluhopisů, dojde především ke zvýšení podílu tohoto dluhu drženého zahraničními mocnostmi.
