V krátkosti
- Studie zjistila, že v rozvíjejících se zemích, jako je Indie, Brazílie, Čína a Jihoafrická republika, je důvěra v technologie umělé inteligence a jejich přijetí vyšší než v rozvinutých zemích, jako je Japonsko a Finsko.
- A.I. jsou celosvětově stále populárnější, 82 % respondentů tvrdí, že o nich má nějaké znalosti, a mnoho zemí hlásí vysoké zapojení A.I. v práci.
Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika jsou podle studie globální účetní společnosti KPMG jedinými zeměmi, kde více než polovina obyvatel vyjádřila silnou důvěru a přijetí technologií umělé inteligence.
Zemí s nejvyšší důvěrou v umělou inteligenci je Indie s celkovou mírou akceptace 75 %.
Studie navíc odhalila, že rozvíjející se země – konkrétně blok BRICS – mají také nejvyšší zapojení do A.I. Čína je zemí, kde A.I. využívá nejvíce lidí (75 %), následuje Indie s 66 % a Brazílie s 50 %.
Na druhou stranu se ukázalo, že občané vyspělých zemí jsou skeptičtější. Japonsko a Finsko jsou na konci žebříčku s 23% důvěrou v A.I. systémy. 40 % Američanů uvedlo, že umělé inteligenci důvěřuje – ale pouze 24 % je ochotno ji používat.
Výzkum – provedený ve spolupráci s australskou University of Queensland – zahrnoval průzkum více než 17 000 lidí ze 17 zemí, včetně takzvaného bloku BRICS: Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Odpovědi byly získány také ze Spojených států, Japonska, Austrálie a různých evropských, severských a asijských zemí.
Průzkum zahrnoval otázky týkající se využití a přijetí A.I. v různých profesních oblastech, jako je medicína, finance a lidské zdroje, a také v některých každodenních činnostech.
Důvěra a přijetí umělé inteligence ve světě. Obrázek: University of Queensland
Umělá inteligence (AI) prudce roste na popularitě
Umělá inteligence se v posledních měsících stala celosvětovou technologickou posedlostí a toto téma dosáhlo historického maxima ve vyhledávání na Googlu, a to díky významnému pokroku v klíčových oblastech, jako je generování textu na obraz, pokročilé modely učení jazyků a platformy, které umožňují využití těchto technologií v každodenních životních situacích. Patří mezi ně ChatGPT, Midjourney, Bing a Lensa.
Vývoj zájmu o vyhledávání výrazu
Průzkum tento názor odráží: 82 % všech respondentů tvrdí, že má nějaké znalosti o A.I. Zemí, kde má o této technologii povědomí nejvíce lidí, je Jižní Korea (98 %), následuje Čína (96 %), Finsko (95 %) a Singapur (94 %).
Nizozemsko je zemí s nejmenším počtem lidí, kteří tvrdí, že o této technologii slyšeli (58 %).
Jako u každého nástroje, který zaznamenává rychlé přijetí, však i zde hrají roli rizika. Profesním odvětvím s nejmenší důvěrou v zavádění technologií A.I. jsou lidské zdroje s 36% mírou důvěry.
Obecně lze říci, že 67 % celkové populace pociťuje optimismus ohledně potenciálu umělé inteligence, zatímco pouze 24 % uvádí, že je tímto typem technologie „pobouřeno“.
Zdroj: University of Queensland
Přijetí a důvěra v A.I. – nejen v profesním kontextu, ale i obecně – otevírá svět možností a příležitostí, které by mohly změnit způsob života a práce lidí. Studie KPMG však také připomíná, že uživatelé musí stejně jako u každé rozvíjející se technologie zvážit rizika a obavy spojené s umělou inteligencí.
Někteří odborníci již na toto téma vydali varování, protože se obávají, že příliš urychlené školení umělé inteligence by mohlo vést k tomu, že by se produkt stal tak úspěšným, že by se – podle některých významných osobností z oboru – mohl vymknout kontrole, aniž by byly zavedeny náležité kontrolní mechanismy.
TCN již dříve informovala, že skupina významných osobností technologického průmyslu a výzkumu umělé inteligence zveřejnila dopis, v němž vyzývá k pozastavení výcviku modelů umělé inteligence výkonnějších než GPT-4. Na seznamu jsou jména jako Elon Musk, Steve Wozniak a dokonce i Emad Mostaque, generální ředitel společnosti Stability AI, která vyvíjí model generování obrazů A.I. Stable Diffusion.
