Cena bitcoinu (BTC) byla otřesena expanzivními záměry prezidenta Spojených států. Včera zaznamenala velmi silnou volatilitu, než se v následujících hodinách ustálila kolem 90 000 dolarů. Co to vypovídá o postavení největší kryptoměny?
Cena bitcoinu (BTC) zažívá obzvláště volatilní den
Cena bitcoinu zahájila den 21. ledna s jistým optimismem a znovu se dostala na psychologickou hranici 90 000 dolarů. Kryptoměna však pocítila dopady geopolitického napětí souvisejícího s touhou Donalda Trumpa dobýt Grónsko. Krátce po jeho projevu v Davosu tak kurz BTC klesl o více než 3 000 dolarů na 87 200 dolarů.
Po této hodině propadu se však kurz BTC opět vydal nahoru. Důvodem byl zjevný obrat Donalda Trumpa, který se zdál spokojit s dohodou o Grónsku, a to jen několik hodin po svých válečných hrozbách. Výsledek: Bitcoin získal zpět veškeré ztracené pozice a opět se přiblížil k hranici 90 000 dolarů:
Cena bitcoinu včera zažila horskou dráhu
Kolem 9. hodiny ráno se jeden bitcoin obchodoval za 89 910 dolarů. To odpovídá poklesu o 7 % za posledních 7 dní. Cena BTC však za měsíc vzrostla o 2,5 %.
Míjející se status bitcoinu jako bezpečného útočiště
Zatímco nástup Donalda Trumpa k moci vzbudil naděje, že se bitcoin stane rezervním aktivem, geopolitické události uplynulého roku naznačují opak. Citlivost bitcoinu na geopolitické události ho totiž prozatím vylučuje ze statusu „čistého“ bezpečného útočiště, na rozdíl od zlata, které v posledních měsících dosáhlo řady rekordů.
Alex Thorn, vedoucí výzkumu společnosti Galaxy Digital, na tento paradox poukázal v rozhovoru pro podcast Crypto Prime:
Pozorujeme silnou geopolitickou nejistotu, přičemž zlato se obchoduje na nových historických maximech, zatímco bitcoin zaostává. Bitcoin neplní to, k čemu má sloužit – alespoň ne v reálném čase.
Při širším pohledu se však zdá, že si kryptoměna našla svou niku: mezi lety 2020 a 2026 vzrostl BTC o 896 %. Odtud pramení podivný status bitcoinu, který není ani digitálním zlatem, ani „tradičním“ rizikovým aktivem.
