Home » Býčí nálada pro Bitcoin? Švýcarská centrální banka jako první snížila úrokové sazby

Býčí nálada pro Bitcoin? Švýcarská centrální banka jako první snížila úrokové sazby

by Thomas

Švýcarská národní banka (SNB) ve čtvrtek oznámila snížení své základní úrokové sazby o dvacet pět bazických bodů, čímž se vymyká celosvětovému trendu ostatních centrálních bank, které se zavázaly udržovat sazby na vyšší úrovni.

Pokud ji budou následovat i další, mohlo by to být slibné znamení pro trhy s kryptoměnami – které v minulosti klesaly a klesaly v souladu s globální makroekonomickou politikou.

„Inflace se již několik měsíců pohybuje opět pod 2 %, a tedy v pásmu, které SNB ztotožňuje s cenovou stabilitou,“ vysvětlila centrální banka své rozhodnutí. V únoru míra inflace v zemi klesla na pouhých 1,2 %, přičemž centrální banka nyní předpokládá průměrnou míru inflace ve výši 1,4 % v roce 2024 a 1,2 % v roce 2025.

Nová základní úroková sazba banky činí 1,5 %, což je pokles z úrovně 1,75 %, kterou banka udržovala od června loňského roku. Předtím banka zvýšila sazby rovnou na jeden rok z -0,75 %, které předtím držela od ledna 2015.

Ekonomové oslovení agenturou Reuters původně očekávali, že centrální banka bude držet sazby na zvýšené úrovni ještě několik měsíců. Překvapivý krok ve čtvrtek snížil výnosy švýcarských státních dluhopisů i hodnotu švýcarského franku vůči euru a americkému dolaru.

Americký Federální rezervní systém ve středu ponechal své cílové rozpětí beze změny v rozmezí 5,25 až 5,50 %, zatímco Evropská centrální banka (ECB) by měla v dubnu zachovat svou 4,5% sazbu. Ačkoli se inflace v jejich regionech stále pohybuje nad 2 %, obě centrální banky by podle prognóz měly začít snižovat sazby někdy v letošním roce – pravděpodobně do června.

Po dosažení nejvyšší hodnoty 69 000 USD zahájila cena bitcoinu v listopadu 2021 svůj roční propad právě v době, kdy Federální rezervní systém oznámil svůj záměr zvýšit úrokové sazby v rámci boje proti inflaci. V roce 2022, kdy centrální banka zahájila jeden z nejprudších cyklů zpřísňování sazeb v historii, následovala řada průmyslových bankrotů.

Naopak cena bitcoinu se během 13 měsíců strhla z 3 500 dolarů na 64 000 dolarů poté, co Federální rezervní systém v březnu 2020 snížil svou referenční sazbu na 0,25 %.

Přesto se někteří analytici domnívají, že pro cenu bitcoinu jsou nyní důležitější jiné makroekonomické faktory – ta od začátku roku 2023 balancuje na hraně mezi selháním amerických bank, schválením spotových ETF a napjatou globální likviditou.

„Lidé se hyperzaměřují na snižování sazeb, když v této nové éře fiskální nadvlády je nyní důležité sledovat ministerstvo financí,“ napsal ve středu na Twitteru spoluzakladatel společnosti Reflexivity Research Will Clemente (alias X).

Několik hodin po středečním zasedání Federálního výboru pro volný trh (FOMC) se cena bitcoinu opět vyšplhala na 67 000 dolarů.

Related Posts

Leave a Comment