Ačkoli Německo získalo náskok před ostatními evropskými zeměmi tím, že již v roce 2013 zavedlo regulaci kryptoměn prostřednictvím BaFin, nyní je svědkem vlny odchodů firem a uzavírání podniků. Příčinou jsou příliš přísné předpisy, astronomické náklady na licence a nedostatek rizikového kapitálu.
Předpisy, které dusí inovace v oblasti kryptoměn v Německu
Německý Federální úřad pro finanční dohled (BaFin) zavedl již v roce 2013 jasný rámec pro kryptoměnové aktivity a klasifikoval bitcoin jako soukromou zúčtovací jednotku, pro kterou není pro běžné platby nutná licence. V té době to do země přilákalo investory, zejména díky osvobození od daně u kryptoměn držených déle než jeden rok.
Německo však postupně proměnilo své příznivé regulační prostředí v opravdovou překážkovou dráhu pro kryptoměnové společnosti. Dnes stojí získání licence od BaFin minimálně 10 750 eur na poplatcích, přičemž povinný počáteční kapitál činí 125 000 eur. Kromě toho se roční poplatky za dohled mohou v závislosti na složitosti činností vyšplhat až na 500 000 eur a registrace může trvat až šest měsíců.
Tyto požadavky přiměly několik významných hráčů k odchodu. Binance stáhla svou žádost o německou licenci v červenci 2023 s odůvodněním významných změn v situaci na trhu a v regulaci. Společnost Nuri, dříve známá jako Bitwala, zkrachovala v srpnu 2022 poté, co podala návrh na konkurz, protože se jí navzdory 500 000 uživatelům nepodařilo najít investory. Burza definitivně ukončila činnost v prosinci 2022.
A to není vše. Kromě toho německé úřady v září 2024 uzavřely 47 kryptoměnových platforem obviněných z napomáhání praní špinavých peněz. Ačkoli některé z nich skutečně fungovaly nelegálně, mezi nimi byly i weby jako Xchange.cash, které od roku 2012 zpracovávaly miliony transakcí.
Exodus do vstřícnějších zemí
Údaje o inovacích v Německu jsou tedy poučné: 26 % německých technologických startupů uvažuje o opuštění země, a to hlavně kvůli nedostatku rizikového kapitálu. Studie „Startup Report 2025“, kterou provedla německá profesní asociace pro digitální technologie Bitkom na vzorku 152 startupů, odhaluje, že 81 % z nich má pocit, že investiční fondy a business angels se při investování staly mnohem opatrnějšími. Ještě závažnější je, že pouze 23 %, tedy méně než jeden startup ze čtyř, se domnívá, že je v Německu k dispozici dostatek finančních prostředků na adekvátní financování ekosystému.
V případě kryptoměnového sektoru by toto procento mohlo být ještě vyšší.
Výsledkem je, že v posledních letech se mnoho start-upů raději usadilo v Estonsku nebo na Maltě, kde se evropské předpisy uplatňují snáze, aniž by je doplňovaly další vnitrostátní zákony či nařízení. Dobrou alternativou jsou také Spojené státy, kde se prezident Donald Trump jeví jako stále příznivější k inovacím a zejména ke kryptoměnám.
